Dobrý den paní Světlano,
Dovolte mi, abych reagovala na Váš příspěvek na netu ohledně aspergerova syndromu. V žádném případě nejsem psycholog, i když se o tuto problematiku velmi zajímám (jsem vysokoškolsky vzdělaná a pracuju v knihovně). Poslední rok nedělám nic jiného, než sháním informace o tomto syndromu. Proč? Mám stejně starou dceru jako Vy, která chodí přes dva roky se stejně starým chlapcem. A ten mi od prvního setkání připadal "jiný". Můj osobní názor je, že Váš syn je Aspík. Nevím ale, jestli je Michal ... O jeho dětství moc nevím, i když jsem se to snažila zjistit.Je velmi inteligentní, pořád něco vyrábí (například překrásnou pergolu, elektriku v domě atd, aniž by tuto problematiku nějak zvlášť studoval). Jde mu prostě všechno, na co sáhne a jak vy říkáte, tak nějak samo. Například dcera, která se na zkoušku (na stavárně) učí týden a neudělá ji, Michalovi stačí 3hodiny ráno a má to. Vůbec nečte beletrii, ale mluví příšerně rychle, občas se zadrhne, ale nad jeho slovní zásobou mě přechází zrak. Vůbec nepoužívá žádná balastická slova (jako, prostě,,,) A jede a jede o motoru v autě a vůbec se nedá přerušit. Když dcera řekne, že to chápe, tak řekne nechápeš a začne klidně to celé vykládat od začátku. Nebo když k němu dojde na návštěvu, tak jí začne ukazovat prospekty postelí, vypráví jí dopodrobna (přehrává) jak co v domě udělal, jak táhl elektriku apod.
Na druhou stranu mu vůbec nechybí lidi.Je většinou s dcerou, rodinou nebo s kamarádem (ne ze své iniciativy). Když má jít do větší společnosti, hned se opije, nebije hlavou, ale rozbíjí sklo. Všechno je to takové, že si toho normálně nevšimnete. Co je na tom, když během dvou let rostřískáte tři sklenice a jedno okno jakoby mimochodem, když boxujete do nafukovacích balonků?
Někdy na dceru žárlí, někdy vypadá,když má zaměstnání, že je mu to jedno.K nám chodí málo, dcera je pořád u nich. Má mimořádný vztah ke své babičce.který kluk hned po škole by jel k babičce si povykládat? Na druho stranu je velmi vztahovačný, náladový a viníkem je vždycky dcera. Dcera ho miluje, ale vadí jí, že jí víc neobjímá. Když se mu to snaží naznačit, řekne, že kdyby ji neměl rád, tak s ní nechodí.Když je ale nemocná , přetrhl by se. Vaří a skáče kolem ní tak, že jsem to nikdy nikde neviděla a neslyšela.Když si s ním třeba píšete, stane se velmi často, že nedává zpětnou vazbu (ahoj, ok, apod.) Na maturitní práci z ČJ na téma: "Život je věčné hledání" psal o tom, jak rodina hledá klíče při cestě na dovolenou.
Pro mě je přírodní ůkaz a přes to všechno je to nejzajímavější kluk, kterého znám.
Zajímalo by mě něco o tom, jak Váš syn projevuje svou lásku ať už k vám rodičům nebo někomu jinému. Zároveň by mě zajímalo, jak je na tom Váš syn se sociální interakcí, přáteli apod. a také jaké jednání ve vztahu k němu uplatňujete, abyste ho"ukočírovali".
Moc vám děkuju za odpověď a přeju všechno dobré. Radka J.
